Learn Czech Online for Free @czechinprague

Vítejte Host	Homepage \| Registrace \| Přihlásit se \| RSS \| Kontaktujte mě \| Search	Středa (Wednesday), 22/02/2012, 23.04.55

Co hledáte?

adaptovaný text azylanti expats komparace jazyků colloqial Czech synonyma Američané learn Czech c1 učebnice písnička obecná čeština syntax colloquial Czech hra Číňani prepozice idiom zdroje online děti deklinace Češi cizinci v ČR Rusové fonologie SERR gramatika A1/A2 tabulka slovní zásoba kulturní rozdíly slang konjugace pracovní list čeština pro cizince VŠ poslech morfologie posesiva osobní zkušenost ČR Čínani české pohádky blogs střední škola časopis recenze lingvistika spisovná čeština rody integrace cizinců Vietnam ZŠ české zvyky multikulturní výchova metodika test zvyky online b1 Verba A2 konverzace Vietnamci stylistika obrázky čtení psaní Základní škola slovosled zájmena prezentace cvičení diagnostika video Podcast a1 Audio zkouška Slovník přijímací zkoušky fonetika pronomena akuzativ adjektiva fráze b2 substantiva

Individualismus vs. kolektivismus (IDV)

Czech Culture (Česká kultura) | More on Czechs (Více o Češích) | Úvod (Introduction)

„Individualismus přísluší společnostem, v nichž jsou svazky mezi jedinci volné: předpokládá se, že každý se stará sám o sebe a svou nejbližší rodinu. Kolektivismus, jako jeho opak, přináleží ke společnostem, ve kterých jsou lidé od narození po celý život integrováni do silných a soudržných skupin, které je v průběhu jejich životů chrání výměnou za jejich věrnost." (Hofstede 2006: 66) Děti se v prvním případě učí myslet pomocí „já", ve druhém pomocí „my". Zatímco „v individualistické společnosti nejsou vztahy s druhými lidmi zřejmé a předem dány, jsou vytvářeny dobrovolně a musí se o ně pečovat" (s. 69), v kolektivistické společnosti je předem určeno, kdo jsou přátelé jedince – příslušností k rodině nebo skupině. Kolektivistické společnosti se snaží vyhýbat přímé konfrontaci, a to i prostému slovu „ne". Hlavní rozdíly v prostředí školy zachycuje následující tabulka.

Tabulka 2: Hlavní rozdíly mezi kolektivistickými a individualistickými společnostmi – škola

Individualistická společnost	Kolektivistická společnost
Od studentů se očekává, že budou ve třídě mluvit za sebe	Studenti vystoupí, jen když to skupina schvaluje
Smyslem vzdělání je naučit se, jak se učit	Smyslem vzdělání je naučit se, jak konat
Diplomy zvyšují ekonomickou hodnotu jedince a jeho (její) sebeúctu	Diplomy jsou vstupenkou do skupin s vyšším statutem

Zdroj: Hofstede (2006: 86)

Graf 3: Index individualismu – komparace vybraných zemí

Zdroj dat: Hofstede (2010)

Nejvyšší skóre indexu individualismu mezi vybranými zeměmi má USA (91), následuje s odstupem ČR (58), Slovensko (52) a nejméně individualistické je Rusko (39). V této dimenzi má ČR podle skóre blíže k Rusku než k USA (a se Slovenskem je na tom téměř stejně) a vlastní zkušenost tomu odpovídá.

Jak se projevuje větší kolektivismus Rusů? V první řadě je nutno upozornit, že u těch, kteří do ČR přicházejí za studiem či prací, je míra individualismu pravděpodobně vyšší ve srovnání s těmi, kteří zůstali v domovské zemi. I tak je nicméně možné pozorovat např. větší soudržnost ruských (či rusky mluvících) studentů na českých vysokých školách. Při vytváření pracovních skupinek by proto učitel mohl narazit na neochotu se rozdělit, ale osobně takovou zkušenost nemám.

Dalším projevem kolektivismu je, že v ruštině stejně jako v češtině častěji mluvíme o „naší" zemi, „našem" městě apod. a pro vyjádření obecné pravdy či trendu pak používáme osobu „my", zatímco v angličtině a USA je to „moje" země, „moje" město a při projevu pak neosobní „one" (jeden) nebo „you" (ty, vy). To je něco, co by si měl učitel uvědomit při výuce amerických studentů, pro které „naše" znamená „týkající se mě a mých nejbližších – tj. rodiny", nikoliv občanů téhož města nebo státu.