Maskulinita vs. femininita
Czech Culture (Česká kultura) | More on Czechs (Více o Češích) | Úvod (Introduction)
„Maskulinita se vztahuje na společnosti, ve kterých jsou
sociální rodové role jasně odlišeny (tj., od mužů se očekává, že budou
průbojní, drsní a budou se zaměřovat na materiální úspěch, zatímco od žen se
očekává, že budou spíše mírné, jemné a orientované na kvalitu života); femininita
se vztahuje na společnosti, ve kterých se sociální rodové role překrývají (tj.,
jak o mužích, tak i o ženách, se předpokládá, že budou nenároční, jemní a
orientovaní na kvalitu života)." (Hofstede 2006: 97) Míra maskulinity se liší
nejen mezi národnostmi, ale samozřejmě i mezi pohlavími, navíc klesá
s věkem – roste femininita. Femininita je spojena s péčí o vztahy
s druhými, skromností, jemností a citlivostí, zatímco maskulinita se
soutěživostí, materiálním úspěchem, asertivitou a ambiciózností. Rozdíly
týkající se školy jsou v následující tabulce.
Tabulka 3: Hlavní rozdíly mezi femininními a maskulinními
společnostmi – škola
|
Maskulinní
společnost
|
Femininní
společnost
|
|
Normou je nejlepší student
|
Normou je průměrný student
|
|
Konkurence ve třídě; snaha vyniknout
|
Žárlivost vůči těm, kdo chtějí vyniknout
|
|
Selhání ve škole je pohroma
|
Selhání ve škole není věcí příliš závažnou
|
|
Soutěživé sporty jsou součástí výuky
|
Soutěživé sporty nejsou součástí výuky
|
|
Agresivita u dětí se akceptuje
|
Chlapci i děvčata jsou socializováni k neagresivně
|
|
Studenti přeceňují svoje výsledky; posilování ega
|
Studenti podhodnocují svoje výsledky; ústup ega
|
|
U učitele je oceňována jeho brilantnost
|
U učitele je oceňována přátelskost
|
|
Volba zaměstnání je založena na možnostech kariéry
|
Volba zaměstnání je založena na vnitřním zájmu
|
|
Chlapci a děvčata studují různé předměty
|
Chlapci i děvčata zčásti studují stejné předměty
|
|
Ženy učí malé děti
|
Muži i ženy učí malé děti
|
Zdroj:
Hofstede (2006: 114)
Graf 4: Index maskulinity – komparace vybraných zemí
Zdroj dat: Hofstede (2010)
Nejvyšší skóre indexu maskulinity mezi vybranými zeměmi
má Slovensko (110), následuje s velkým odstupem USA (62), ČR (57) a
nejméně maskulinní je Rusko (36).
Ve srovnání podle indexu maskulinity se ČR blíží spíše
USA než Rusku, zatímco Slovensku je velmi vzdálená. Rozdíly v této dimenzi
jsou relativně zjevné a z vlastní zkušenosti mohu doložit, že slovenští
studenti na českých vysokých školách jsou se svou aktivitou, asertivitou a
ambiciózností nepřehlédnutelní – především muži. Američany bychom ve srovnání
s českou společností pravděpodobně také považovali spíše za maskulinní
společnost, ač by podle dosaženého skóre neměly být tak vzdálené.
Měla jsem možnost učit dlouhodobě jeden americký a jeden
ruský pár. Když jsem si pro ně připravila stejnou nebo podobnou aktivitu,
v níž měli soutěžit nebo stát proti sobě, narazila jsem na to, že zatímco
američtí studenti se do toho s chutí pustili, u ruských to takové nadšení
nevyvolalo a měli tendenci spolupracovat nebo si pomáhat.
V neposlední řadě je důležitý i rozdíl v
sebehodnocení. Měla jsem již mnoho ruských studentů, kteří si nevěří a hodnotí
svoje jazykové schopnosti jako horší, než ve skutečnosti jsou. Američtí
studenti si naopak věří a dokážou se prezentovat tak, jako by vše znali –
i když tomu tak zdaleka není. Český učitel na to musí být připraven – ruské
studenty povzbuzovat a sebedůvěru amerických nebrat jako chlubení; a
osobně mít zdravé sebevědomí.
Nejsem si zcela jistá, na jakém místě zařadit
problematiku genderových rozdílů, zda zde, nebo výše u vzdálenosti moci. Neboť
ačkoli se u definice femininní společnosti píše, že se rozdíly mezi rolemi
pohlaví stírají, je to právě femininní Rusko (a v menší míře i ČR), kde je
stále zažitý tradiční model rozdělení sociálních rolí – v domácnosti či ve
společnosti. Tento model se pak odráží v učebnicích češtiny a američtí
studenti tím mohou být pohoršeni. Čtěte dále:
|
