Požitkářství vs. zdrženlivost (IVR)
Czech Culture (Česká kultura) | More on Czechs (Více o Češích) | Úvod (Introduction)
Dimenzi „požitkářství" lze definovat jako tendenci
připouštět relativně volné uspokojování základních a přirozených lidských tužeb
spojených s užíváním si života a zábavou. Na opačném pólu, tzn. jako
„zdrženlivost", stojí přesvědčení, že takové uspokojování musí být potlačováno
a regulováno přísnými společenskými normami. (Hofstede 2010: 281) Podrobněji o
obecných rozdílech viz následující tabulka (tato nová dimenze není rozpracována
stejným stylem jako ty předešlé a škole není věnována zvláštní část).
Tabulka 6: Hlavní rozdíly mezi požitkářskými a zdrženlivými
společnostmi – obecně
|
Požitkářská
společnost
|
Zdrženlivá
společnost
|
|
Větší procento velmi šťastných osob
|
Nižší procento velmi šťastných osob
|
|
Pocit kontroly nad vlastním životem
|
Pocit bezmoci: co se děje, není mým přičiněním
|
|
Větší důležitost volného času
|
Menší důležitost volného času
|
|
Větší důležitost přátel
|
Menší důležitost přátel
|
|
Uvolněná společnost
|
Přísná společnost
|
|
Méně morální disciplíny
|
Více morální disciplíny
|
|
Pozitivní přístup
|
Cynismus
|
|
Více extrovertních osobností
|
Více introvertních osobností
|
|
Větší optimismus
|
Větší pesimismus
|
|
Volně předepsané role mužů a žen
|
Striktně dané role mužů a žen
|
|
Úsměv je normou
|
Úsměv je podezřelý
|
|
Svoboda projevu je relativně důležitá
|
Svoboda projevu není příliš důležitá
|
|
Zachování pořádku není velkou prioritou
|
Zachování pořádku je velmi důležité
|
Zdroj:
Hofstede (2010: 291, 297)
Graf 7: Index požitkářství - komparace vybraných zemí
Zdroj dat: Hofstede (2010)
Nejvyšší skóre indexu požitkářství mezi vybranými zeměmi
má USA (68), následuje s velkým odstupem ČR (29), Slovensko (28) a Rusko
(20).
Tato dimenze může ovlivňovat atmosféru výuky.
V extrému stojí na jedné straně pozitivní, uvolněný, optimistický a
extrovertní přístup usměvavých Američanů a na druhé cynický, přísný,
pesimistický a introvertní přístup zachmuřených Rusů (a v lehce menší míře
i Čechů), kdy první ctí svobodu slova a druzí zachování pořádku… Rozdíl v
„užívání si života" se může projevovat různě. Američané si například stěžují,
že se Češi na ulicích či v metru málo usmívají. Také odpověď na otázku
„Jak se máš?" se v anglofonních zemích a Rusku (nebo ČR) liší – zatímco
v prvním případě je konvencí „Dobře.", ve druhém je normální si
postěžovat. Moje americké studentky si také občas stěžují na přílišnou
formalitu a rozlišování mužských a ženských rolí – i ve stylu oblečení; ruská
kultura je však v tom směru ještě vyhraněnější než česká. Pro výuku
z toho vyplývá, že studenti mohou mít různá očekávání, co se týče
oblékání, úsměvu, možnosti projevu či dodržování pořádku ve třídě, a tak je
nutné, aby učitel o rozdílech věděl a být připraven udělat kompromis. Čtěte dále:
|
