Vyhýbání se nejistotě „může být definováno jako stupeň,
v němž se příslušníci dané kultury cítí ohroženi nejistotou nebo neznámými
situacemi. Tento pocit je, kromě jiného, vyjadřován nervovým napětím a potřebou
předvídatelnosti, a tedy také potřebou psaných i nepsaných pravidel." (Hofstede
2006: 131) V zemích s vysokým vyhýbáním se nejistotě mluví lidé více
zvýšeným hlasem, jsou expresivnější, připadají zaneprázdnění, nepokojní, citově
nestálí, agresivní a podezřívaví. Lidé ze zemí se slabým vyhýbáním se nejistotě
naopak působí jako lhostejní, vyrovnaní, neteční, ovládající se a líní.
Vyhýbání se nejistotě vede k omezování víceznačnosti vytvářením struktury,
předvídatelnosti a jednoznačnému porozumění situacím. Vysoké vyhýbání se
nejistotě je také spojeno např. se strachem z odlišného a s různými
způsoby oslovení pro různé druhé. Jak se rozdíly projevují ve škole, zachycuje
následující tabulka.
Tabulka 4: Hlavní rozdíly mezi společnostmi se slabým a silným
vyhýbáním se nejistotě – škola
Slabé vyhýbání se
nejistotě
Silné vyhýbání se
nejistotě
Studentům nevadí úkoly s nejasným vyústěním a mají
rádi diskusi
Studentům vyhovují jasně strukturované úkoly a zajímají
je správné odpovědi
Učitelé mohou říci „já nevím"
Předpokládá se, že učitelé znají všechny odpovědi
Výsledky jsou přisuzovány vlastním schopnostem osoby
Výsledky jsou přisuzovány okolnostem nebo náhodě
Učitelé žádají rodiče o spolupráci
Učitelé rodiče informují
Zdroj:
Hofstede (2006: 141)
Graf 5: Index vyhýbání se nejistotě - komparace vybraných zemí
Zdroj dat: Hofstede (2010)
Nejvyšší skóre indexu vyhýbání se nejistotě mezi
vybranými zeměmi má Rusko (95), následuje s odstupem ČR (74),
s dalším odstupem Slovensko (51) a ještě o něco menší je vyhýbání se
nejistotě v USA (36).
Ve srovnání podle tohoto indexu se ČR opět blíží spíše
Rusku než USA (kterému je naopak blíže Slovensko). Vyhýbání se nejistotě je
dimenze, která se ve výuce jazyků jasně projevuje. Zatímco čeští (a ruští)
studenti mohou být bez jasně strukturovaných úkolů a cílů ztraceni,
s americkými studenty můžete prodiskutovat celý den. Na to si ostatně
stěžovala i jedna moje známá, která je sama cizinka, ale pracuje s Čechy:
že jim při zadání úkolu musí všechno dopodrobna popsat, zatímco americké
kolegyni stačilo pár slov a pustila se do práce. Otázkou samozřejmě je, jak
přesné odpovědi či výsledky potom od studentů vyžadujete, a zda se cení
preciznost či kreativita. Ani jedno přece není horší než to druhé.
Čeští učitelé mívají hrůzu z neznalosti, protože se
od nich očekává, že všechno vědí. S americkými studenty se této fobie
mohou zbavit – musí se jen připravit na to, že tito studenti mohou zpochybňovat
jejich „správné" odpovědi. Další rozdíly mohou být pozorovatelné
v motivaci – zatímco u amerických studentů lze apelovat na zvýšení úsilí,
které povede k lepším výsledkům, ruští mohou přisuzovat úspěch náhodě a
neúspěch nepříznivým okolnostem, což roli učitele-motivátora příliš
neusnadňuje.
Learn Czech Online for Free 
