Index vzdálenosti moci (PDI) vypovídá „o vztahu závislosti v zemi" (Hofstede 2006:
45), o výskytu a míře akceptování nerovností. Čím vyšší je vzdálenost moci
v zemi, tím více jsou nerovnosti akceptovány, je preferován autokratický
styl řízení a mezi osobami mocnými a jim podřízenými (nebo na nich závislými) je
také velká emocionální vzdálenost. Kromě toho s velkou vzdáleností moci
souvisí cenění si takových hodnot, jako jsou skromnost, neangažovanost,
sledování střední cesty a málo tužeb; společnosti s nízkou vzdáleností
moci si zase cení přizpůsobivosti a obezřetnosti. Co se týče školství a
vzdělávání, základní rozdíly jsou uvedeny v tabulce.
Tabulka 1: Hlavní rozdíly mezi společnostmi s malou a velkou
vzdáleností moci – škola
Malá vzdálenost moci
Velká vzdálenost moci
Studenti jednají s učiteli jako se sobě rovnými
Studenti jednají s učiteli s respektem, a to i mimo školu
Učitelé očekávají od žáků ve třídě iniciativu
Od učitelů se očekává, že sami převezmou veškerou iniciativu ve třídě
Učitelé jsou odborníci, kteří předávají neosobní pravdy
Učitelé jsou mudrci, kteří předávají osobní moudrost
Kvalitu učení zajišťuje obousměrná komunikace a výtečnost studentů
Kvalita učení je dána výtečností učitelů
Vzdělanější lidé zastávají méně autoritářské hodnoty než ti méně vzdělaní
Vzdělaní i méně vzdělaní lidé zastávají autoritářské hodnoty
Politika vzdělanosti se zaměřuje na střední školství
Politika vzdělanosti se zaměřuje na univerzity
Zdroj:
Hofstede (2006: 53)
Graf 2: Index vzdálenosti moci – komparace vybraných zemí
Zdroj dat: Hofstede (2010)
Nejvyšší skóre indexu vzdálenosti moci mezi vybranými
zeměmi má Slovensko (104), následuje Rusko (93), s odstupem ČR (57) a
nejmenší vzdálenost moci je v USA (40).
Vidíme, že v rámci této dimenze má ČR výrazně blíže
k USA než k Rusku (a Slovensku). Větší vzdálenost moci se může
projevovat například tím, že je v ruské společnosti vykání, které souvisí
s vyjadřováním respektu, častější než v české, a také je tam větší
míra formality. Jinak si rozdíly příliš neuvědomuji. Moji ruští studenti však
jsou a byli převážně vysoce vzdělaní lidé a i Hofstede dokládá, že se index
vzdálenosti moci liší mezi sociálními třídami – u těch vyšších je nižší.
Kolegyně, která učí na české základní škole, však doplnila, že u ruských
žáků skutečně pozoruje velký respekt k učiteli, že jsou „více zvyklí plnit
úkoly, povinnosti (zpočátku – než otupí v české škole)."
Ačkoli by podle skóre měla být ČR blíže USA, podíváme-li
se na výše uvedenou tabulku, věřím, že mnozí z nás vidí český vzdělávací
systém, kterým prošli, spíše ve druhém sloupci, který odpovídá Rusku. Opačným
směrem se teprve postupně ubírá. Především starší učitele by proto mohl zarazit
„rovný", neformálnější a velmi iniciativní přístup amerických studentů.
Jedná-li se pak o smíšenou skupinu, učitel si musí dávat pozor, aby Američané
třídu neovládli, ale zároveň je nesmí svým autokratičtějším stylem příliš
utlumit. Kromě toho si musí zvyknout na to, že jeho „pravdy" mohou být ze
strany Američanů zpochybněny – aniž by to znamenalo útok na jeho autoritu.