|
|
Vzdálenost moci (PDI)
Czech Culture (Česká kultura) | More on Czechs (Více o Češích) | Úvod (Introduction)
Index vzdálenosti moci (PDI) vypovídá „o vztahu závislosti v zemi" (Hofstede 2006:
45), o výskytu a míře akceptování nerovností. Čím vyšší je vzdálenost moci
v zemi, tím více jsou nerovnosti akceptovány, je preferován autokratický
styl řízení a mezi osobami mocnými a jim podřízenými (nebo na nich závislými) je
také velká emocionální vzdálenost. Kromě toho s velkou vzdáleností moci
souvisí cenění si takových hodnot, jako jsou skromnost, neangažovanost,
sledování střední cesty a málo tužeb; společnosti s nízkou vzdáleností
moci si zase cení přizpůsobivosti a obezřetnosti. Co se týče školství a
vzdělávání, základní rozdíly jsou uvedeny v tabulce.
Tabulka 1: Hlavní rozdíly mezi společnostmi s malou a velkou
vzdáleností moci – škola
| Malá vzdálenost moci |
Velká vzdálenost moci |
| Studenti jednají s učiteli jako se sobě rovnými |
Studenti jednají s učiteli s respektem, a to i mimo školu |
| Učitelé očekávají od žáků ve třídě iniciativu |
Od učitelů se očekává, že sami převezmou veškerou iniciativu ve třídě |
| Učitelé jsou odborníci, kteří předávají neosobní pravdy |
Učitelé jsou mudrci, kteří předávají osobní moudrost |
| Kvalitu učení zajišťuje obousměrná komunikace a výtečnost studentů |
Kvalita učení je dána výtečností učitelů |
| Vzdělanější lidé zastávají méně autoritářské hodnoty než ti méně vzdělaní |
Vzdělaní i méně vzdělaní lidé zastávají autoritářské hodnoty |
| Politika vzdělanosti se zaměřuje na střední školství |
Politika vzdělanosti se zaměřuje na univerzity |
Zdroj:
Hofstede (2006: 53)
Graf 2: Index vzdálenosti moci – komparace vybraných zemí
Zdroj dat: Hofstede (2010)
Nejvyšší skóre indexu vzdálenosti moci mezi vybranými
zeměmi má Slovensko (104), následuje Rusko (93), s odstupem ČR (57) a
nejmenší vzdálenost moci je v USA (40).
Vidíme, že v rámci této dimenze má ČR výrazně blíže
k USA než k Rusku (a Slovensku). Větší vzdálenost moci se může
projevovat například tím, že je v ruské společnosti vykání, které souvisí
s vyjadřováním respektu, častější než v české, a také je tam větší
míra formality. Jinak si rozdíly příliš neuvědomuji. Moji ruští studenti však
jsou a byli převážně vysoce vzdělaní lidé a i Hofstede dokládá, že se index
vzdálenosti moci liší mezi sociálními třídami – u těch vyšších je nižší.
Kolegyně, která učí na české základní škole, však doplnila, že u ruských
žáků skutečně pozoruje velký respekt k učiteli, že jsou „více zvyklí plnit
úkoly, povinnosti (zpočátku – než otupí v české škole)."
Ačkoli by podle skóre měla být ČR blíže USA, podíváme-li
se na výše uvedenou tabulku, věřím, že mnozí z nás vidí český vzdělávací
systém, kterým prošli, spíše ve druhém sloupci, který odpovídá Rusku. Opačným
směrem se teprve postupně ubírá. Především starší učitele by proto mohl zarazit
„rovný", neformálnější a velmi iniciativní přístup amerických studentů.
Jedná-li se pak o smíšenou skupinu, učitel si musí dávat pozor, aby Američané
třídu neovládli, ale zároveň je nesmí svým autokratičtějším stylem příliš
utlumit. Kromě toho si musí zvyknout na to, že jeho „pravdy" mohou být ze
strany Američanů zpochybněny – aniž by to znamenalo útok na jeho autoritu. Čtěte dále:
|
|
