Vánoce nejsou v Rusku tak populární jako v jiných zemích. Slavit Vánoce bylo po revoluci v roce 1917 zakázáno. Nyní slavíme Vánoce 7. ledna. V posledních letech stále víc lidí navštěvuje Vánoční služby v kostele a vzpomíná na náboženský význam svátku.
Nejoblíbenější svátek v Rusku je pro mnoho lidí Nový rok. Nový rok slavíme v noci z 31. prosince na 1. ledna.
Na ten svátek lidé nejdou spát celou noc. Podle tradice je doma vánoční strom. Tato noc má zvláštní atmosféru radosti a nepokoje, obnovy a divů. Během oslavy se příbuzní scházejí za stolem, nejprve vyprovázejí minulý rok, vzpomínají, co v něm bylo dobrého a důležitého. O půlnoci bije orloj, lidé vymýšlejí tolik přání, kolik je úderů orloje, pijou spolu šampaňské a přejí si navzájem šťastný nový rok. Někteří lidé ta přání píšou na kousek papíru, který potom spálí nad svíčkou, a popel přidávají do šampaňského, aby se přání splnila. Potom začíná hodování tancováním a hlučná zábava, na kterou se připojí další příbuzní a známí. Když se příbuzní rozcházejí domů nebo jdou spát, mládež může ještě jít spolu s kamarády do nějakého klubu, pokud na to mají sílu a náladu, nebo se mohou setkat později, v nějaký jiný den. V Rusku po Silvestru mají všichni volno až 10 dní. Lidé cestují, tráví hodně času s rodinou a prostě odpočívají.
V Rusku se Nový rok slaví dvakrát: 1. ledna podle gregoriánského kalendáře a 14. ledna podle juliánského kalendáře. Nový rok, který slavíme v noci z 13. na 14. ledna, se jmenuje „Starý Nový rok". Tradice slavit Starý Nový rok přišla po roce 1918, kdy byl v Rusku zaveden nový letopočet. Kromě udržování tradice slavíme Starý Nový rok také proto, že ruská pravoslavná církev i nadále dodržuje všechny církevní svátky juliánského kalendáře („starý styl"). Starý Nový rok se slaví ještě v Bělorusku, Ukrajině, Srbsku, Švýcarsku a některých jiných zemích. Obvykle slavíme v rodinném kruhu.
(napsala Natalia)
V Rusku máme Vánoce 7. ledna, ale hodně lidí neoslavuje Vánoce. Všichni v Rusku oslavují Nový rok, to je pro nás důležitější než Vánoce.
Od rána 31. prosince začínají salvy a budou až do rána 2. ledna. Všichni lidé na ulici ti budou říkat „S novym godom" (= s Novým rokem = všechno nejlepší k Novému roku). V Rusku všechny rodiny mají na Vánoce stromeček až 30. nebo 31. prosince, zatímco v Česku je přestanou prodávat už 24. prosince. Dárky pod stromeček u nás dává DědMaroz (= Děda Mráz).
Už 2 roky po sobě vařím večeři a 2 roky ve 12 hodin v noci už nemůžu nic dělat. A když v jednu a půl druhé chápu, že chci spát, vzpomínám, že když jsem byla malá, nějak jsem nemohla pochopit, jak maminka může chtít spát, když je Nový rok a my se máme všichni bavit, ale teď rozumím a chci být malá.
(napsala Tatiana Lyakh)
Jedna z ruských písní
Tuto písničku se ruské děti učí ještě ve školce. Češi ji mohou znát z pohádky Mrazík - on si ji zpívá, když odívá stromky do bílých kabátků svou kouzelnou holí.
Salát Olivie
Potřebujeme:
3 – 4 brambory
1 mrkev
kus hovězího
bez kosti nebo kuřecího filé
2 kyselé
okurky
2 vejce
hrášek
sůl
pepř
majonéza
podle chuti
cibule
Uvaříme neoloupané
brambory a mrkev. Oloupeme je a nakrájíme na kostky. Maso uvaříme a nakrájíme.
Přidáme k nakrájené zelenině, zamícháme. Vejce uvaříme natvrdo, ochladíme,
oloupeme a drobně nakrájíme. Přidáme do salátu hrášek a nakrájené okurky. Dobře
promícháme, osolíme, přidáme pepř podle chuti. Přidáme majonézu, zamícháme a
hned podáváme k jídlu.
(napsala Zhenya)
Ironie osudu
Když se v Rusku někoho zeptáte, jaké asociace mají se slovem Nový rok, tak vám řeknou, že to bude: jolka (vánoční stromeček), dárky, Děda Mráz, salát Olivia a určitě film "Ironie osudu".
Tento film byl natočen v roce 1975, a ještě v něm měl 7 milionů diváků. Tak se stalo, že od 31. prosince 1975 tento film dávají každý rok. A tak naše babičky a dědečkové, maminky a tatínkové, bratři a sestry, zkrátka my všichni, víme, že když běží "Ironie osudu", kluci strojí vánoční stromeček a holky dělají saláty. Všichni lidé v Rusku znají tento film nazpaměť.
Film je o čtyřech kamarádech, kteří každý rok 31. prosince chodí do lázní: umýt se, napít se a popovídat si. Jednou si moc přihnou a jeden z kamarádů se probudí v cizím bytě v jiném městě.
Tento film byl napsán jako komedie, ale když se na něj jednou podíváte, tak pochopíte, že to je trošičku komedie, ale spíš to je melodrama o životě, o lásce, o vztazích mezi lidmi, o pochopení, věrnosti a cti. Ale každý Nový rok se na tento film díváme a nemůžeme si představit 31. prosince bez něho.
Ještě nesmím zapomenout na to, že po uplynutí 32 let jeden známý ruský režisér natočil film "Ironie osudu, pokračování". V tomto filmu je syn hlavního hrdiny z prvního filmu, který každý rok 31. prosince chodí do lázní s tátou. Jednou se také probudí v onom cizím bytě, v jiném městě. Ale tento byt je teď dcery hlavní hrdinky z prvního filmu.
Myslím, že to taky není komedie, ale já mám tento film trochu radši než ten starý, protože to je z mojí doby a jejich problémy jsou mi bližší.
Ale nechám to na vás. Doporučuju vám podívat se na oba tyto filmy, protože to jsou opravdu moc dobré, zajímavé, chytré a aktuální filmy.
(napsala Tatiana Lyakh)
Ironie osudu (Ирония судьбы) - 1. část
Ironie osudu (Ирония судьбы) - 2. část
Ironie osudu: Pokračování (Ирония судьбы: Продолжение)